|
|
Populismus jako ohrožení liberální demokracie a role médií
Němečková, Zuzana ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Populismus jako ohrožení liberální demokracie a role médií Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje pojetí populismu jako ideologie. V první části práci je nejprve analyzována hypotéza, podle které je populismus nebezpečím pro liberální demokracii a tato hypotéza je postupně demonstrována na jednotlivých aspektech liberální demokracie tak, jak ji definuje Andrew Heywood. Dále se věnuje i některým kritikům samotného koncept liberální demokracie jako je Carl Schmitt nebo Chantal Mouffe. Na příkladu článku belgické politoložky Chantal Mouffe pak vyvrací pojetím levicového populismu jako ,,dobrého" populismu. Poté se věnuje se i některým kritickým připomínkám Ivana Krasteva a Stephena Holmese nastíněné v jejich knize Vyúčtování: Světlo, které pohaslo. Další podkapitola se věnuje některým možným vysvětlením toho, proč lidé populisty volí - patří sem jednak krize reprezentace, dále jazyk užívaný populisty a nakonec touha po uznání. V poslední třech podkapitolách první části se věnuje třem různým zemím jako zástupcům třech různých druhů populismu, konkrétněji jde o Maďarsko (pravicový populismus), Španělsko (levicový populismus) a Českou republiku (technokratický populismus). Druhá část této práce se věnuje vlivu médií a jakými způsoby mohou média pracovat s vlastními texty. Poslední část práce se věnuje analýze...
|
|
|
Politická korektnost v sociální práci
ŘEPOVÁ, Iva
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá pojmem politická korektnost, fenoménem, který v naší éře čerpá spoustu debat a kritiky, a to jak v České republice, tak v USA, kde se pojem zrodil. Práce je převážně teoretická a hledá odpověď na otázku, jak politická korektnost ovlivňuje moderní společnost a jaké to má dopady na sociální práci a politickou situaci v České republice. Práce zkoumá rozsah pojmové politické korektnosti, způsob jejího vzniku, její vývoj a kategorizaci. Dále se práce zaměřuje na politickou korektnost a její vliv na etiku a náboženství. Další část práce se věnuje sociální práci, jejímu významu a paradigmatům. Vztahuje sociální práci na sociální politiku a její význam v České republice a Evropské unii. Dále se autor zabývá vztahy mezi sociální prací a politickou korektností. V poslední části se práce stručně zaměřuje na imigrační krizi a její vliv na politické jednání v České republice. Cílem práce je získat objektivní pohled na význam politické korektnosti o povědomí a dopadu aplikace politické korektnosti na každodenní život jednotlivců a společnosti - je dobře známo, že nedostatečné informace vedou ke zkreslenému vnímání voličů.
|
|
|
Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti
Roll, Benjamin ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Res publica - res christiana? Biblická motivace a českobratrská perspektiva křesťanské politické angažovanosti se zabývá možnými teologickými východisky pro křesťanskou politickou angažovanost. První kapitola mapuje biblické principy a pasáže inspirativní pro působení křesťanů v dnešní společnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá životem a dílem nejvýraznějšího českobratrského teologa 20. století J. L. Hromádky. Na konkrétních příkladech jeho veřejné činnosti i teologických výpovědí autor ukazuje klíčové myšlenky a zkušenosti, které formovaly postoje k této otázce dodnes přítomné v Českobratrské církvi evangelické. Obě tyto kapitoly tvoří pro autora základní východisko pro poslední kapitolu obsahující nastínění jeho vlastní teologické perspektivy. Tu dává do kontextu osobních zkušeností s politickým aktivismem na obranu liberální demokracie v České republice.
|
|
|
Challenging Hegemony: Coercion, Repression and Protest in Liberal Democracies.
Čapinská, Barbora ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Gagnon, Jean-Paul (oponent) ; Wahlström, Mattias (oponent)
Barbora Čapinská Abstrakt k disertační práci Challenging hegemony: coercion, repression, and protest in liberal democracies Rok obhajoby 2022 Abstrakt: Tato disertační práce identifikuje a klasifikuje typy donucovacích a represivních metod, které liberální demokratické státy používají k prevenci, odporu, nebo potlačení protestu prostřednictvím analýzy sekundární literatury z několika různých vědních oborů. I přes značnou roztříštěnost tohoto výzkumu projekt systematizuje a upřesňuje terminologii používanou k popisu donucování/nátlaku a represí a kombinuje dosavadní poznatky ze všech relevantních výzkumných směrů. Projekt zdůrazňuje skutečnost, že represe jsou uplatňovány v reakci na hrozbu, kterou představují vyzyvatelé, ale že míra této hrozby, respektive legitimita protestu, je ovlivněna či dokonce konstruována masmediálním pokrytím protestu a sociálních hnutí. Přijetím diskurzně-teoretického prizmatu a konceptu hegemonie, vztahové definice státu a trojrozměrného pohledu na moc autorka navrhuje nahlížet na protest a represi jako na hegemonický boj, v němž je protest kontrahegemonickým diskursem a stát ztělesněním hegemonie potlačující výzvy. Pro doplnění existujících typologií autorka zavádí pojmy "institucionální nátlak" a "hegemonický nátlak", aby vysvětlila situace, kdy k protestu nedochází, kdy se...
|
|
|
Liberální demokracie a občanská společnost
Chloubová, Karolína ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce kriticky reflektuje teorii C. B. Macphersona. Zabývá se jeho vizí demokracie jako jednotřídní společnosti, která je s příchodem liberalismu postupně přetvářena pro třídně rozvrstvenou společnost jako následek ekonomického liberalismu. Text se obrací i na autory, ze kterých Macpherson vychází, a také sleduje i další liberálně demokratické teoretiky pojednávající o problematice demokracie a soukromého vlastnictví. Stěžejní část práce se ovšem věnuje Macphersonovým důležitým kritikům a jeho zásadním konceptům jako je síť transferu sil, rozlišení etiky konzumenta a etiky rozvoje atd. Práce po analýze těchto textů ověřuje udržitelnost Macphersonovy teorie a také hodnotí její použitelnost pro současný svět. klíčová slova: liberální demokracie, kapitalismus, rozvoj schopností, socialismus, transfer schopností, Macpherson
|
|
|
Převrácený totalitarismus
Petr, Ondřej ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce kriticky reflektuje teorii amerického politického filozofa S. Wolina. Práce vymezuje Wolinovo pojetí převráceného totalitarismu. Dále podává přehled běžných, mainstreamových pojetí totalitarismu v komparaci s Wolinovým pojetím. Věnuje se Wolinově reflexi současné západní liberální demokracie jako řízené demokracie . Text se obrací i na dílo G. Agambena, který zastává podobné pozice v kritice euroatlantické formy demokracie. V jeho pojetí výjimečného stavu autor nachází spojitosti právě s konceptem převráceného totalitarismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Wintr, Jan (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století. Kritická analýza role soudců jako politických a společenských aktérů v liberálních demokraciích.
Hořeňovský, Jan ; Wintr, Jan (oponent)
Proměna role soudní moci v 20. a 21. století Abstrakt Tato práce mluví o fundamentálních otázkách vztahu práva, soudců, společnosti a liberální demokracie z teoretického společenského nadhledu. Jedná se tak o studii především z oborů státovědy a politické filosofie (popřípadě v určitých pasážích filosofie jako takové). První kapitola se věnuje filosofickým východiskům. Druhá a třetí kapitola se věnují roli soudů jakožto politických aktérů, respektive do značné míry kritice tohoto fenoménu. Důležité jsou části týkající se podstaty liberální demokracie, politiky a role expertů v procesu spravování věcí veřejných. Neméně důležitou částí je posléze kritický pohled na inflaci lidských práv v moderních společnostech. V poslední kapitole se zaměřuji na různé podoby doktríny soudcovské zdrženlivosti, kterou vidím jako realistické řešení nastíněných problémů. Častým argumentačním postupem při kritice doktríny judicial restraint je totiž vytvoření karikatury a její následné majestátní poražení. Myslím si, že tento přístup není spravedlivý, neboť o soudcovské zdrženlivosti se dle mého názoru dá debatovat věcně, bez předsudků a bez apriorního odmítání. Klíčové poselství této práce by se dalo shrnout takto: Smysluplné rozdělení rolí ve státě je stejně důležité jako dělba moci. Dělba moci se klasicky dělí na tři části:...
|
|
|
Liberální demokracie a její nepřátelé
Slanina, Daniel ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Liberální demokracie se dnes nachází v krizi, do které ji přivedly zejména liberálně- demokratické elity svým přístupem a politikou, kterou nastolily v období bezbřehého triumfalismu v 90. letech 20. století. Vzdušné zámky, ať už to byla nevyhnutelnost pokroku či kapitalismus jako zázračný elixír na všechny neduhy tehdejší společnosti, vybudované v tomto období se však začaly bortit jako domeček z karet v souvislosti s finanční krizí, která v roce 2007 vypukla ve Spojených státech amerických a následně se rozšířila prakticky do celého světa. V období během světové finanční krize se naplno projevilo, že kreace právního rámce, budování uvědomělé občanské společnosti a soustavy hodnot, na kterých bude společnost postavena a bude se s nimi ztotožňovat či konstrukce liberálně-demokratické identity, ustoupily po roce 1989 do pozadí hospodářské transformace a ekonomického růstu, a vztah lidu k liberální demokracii byl vybudován primárně na ekonomických aspektech. Vytvořil se tak prostor pro ty, kteří se dlouhá léta schovávali spíše ve stínu, na okraji spektra politické moci. Část liberálně-demokratických elit svým přístupem, politikou jakési arogance moci a stylem nálepkování svých oponentů, proti sobě dokonce postavily i ty, kteří a priori negativní postoj k liberální demokracii neměli. V tomto kontextu...
|
|
|
Vliv institucionálního prostředí na vývoj ekonomik postsocialistických zemí
Mádr, Michal
Tato disertační práce se zabývá ekonomickými důsledky utvořeného institucionálního prostředí v postsocialistických ekonomikách. Institucionální prostředí je ztotožněno s politickým uspořádáním. Hlavním cílem bylo zjistit, zda úroveň politického prostředí ovlivňuje ekonomickou výkonnost v postsocialistických ekonomikách. Úroveň politického uspořádání je v této práci vyjádřena dvěma způsoby. Prvním z nich je použití standardního vyjádření prostřednictvím tří konceptů (Freedom in World, Polity2, Liberal Democracy Index V-Dem). V rámci druhého způsobu je tato úroveň spojena s jednotlivými politickými režimy (demokracie a autoritářské režimy; liberální demokracie a neliberální režimy). Na základě výsledků lineární regresní analýzy je možné tvrdit, že vyšší úroveň politických institucí podporuje ekonomickou výkonnost. Zároveň jednotlivé analýzy naznačují, že liberální demokracie dosahují nejvyšší ekonomické výkonnosti v rámci jednotlivých politických režimů, zatímco demokratické režimy mají podobné ekonomické výsledky jako autoritářské režimy. První dílčí cíl ověřoval opačnou vazbu, tedy zda faktory ekonomické výkonnosti reprezentující modernizační teorii měly vliv na utváření politických režimů v postsocialistickém prostoru. Pro naplnění daného cíle byla použita probit regresní analýza. V rámci této analýzy bylo identifikováno, že jednotlivé faktory modernizační teorie (ekonomická úroveň a vzdělanost) měly vliv na etablování liberálních demokracií. Na základě výsledků této analýzy byly rovněž diskutovány další dvě teorie vysvětlující utváření politických institucí, konkrétně raně vyvinuté instituce a prokletí hojnosti přírodních zdrojů. V poslední části byl naplněn druhý dílčí cíl prostřednictvím analyzování oboustranné kauzální spojitosti mezi úrovní politických systému a ekonomickou výkonností s užitím testu Grangerovy kauzality. Výsledky tohoto testu naznačují, že pravděpodobně neexistuje v grangerovském pojetí oboustranný kauzální vztah mezi těmito veličinami. Zároveň je tato oboustranná kauzální spojitost přítomna pouze v případě liberálních demokracií.
|
host ::
RSS.